Na předměstí mexické Guadalajary proběhl další z řady střetů Národní gardy s příslušníky místních drogových kartelů. Ozbrojenci, kteří podle slov velitele Národní gardy, patřili k největšímu mexickému kartelu Sinaloa, spustili střelbu na skupinu hlídkujících policejních příslušníků. Přestřelka skončila až po necelých dvou hodinách příjezdem armádních vozidel a vyžádala si nejméně 19 mrtvých. Válka proti drogám, trvající již přes patnáct let, se v posledních měsících velmi vyostřila poté, co prezident Obrador překvapivě změnil svůj původní postoj a nechal se slyšet, že je třeba „uštědřit kartelům finální ránu”. V šesti státech na západě země již byl vyhlášen stav nebezpečí. Z řad opozice se ozývají hlasy o nezvládnutí situace a o nutnosti mezinárodního zásahu.
Pozadí:
V Mexiku má ilegální obchod s narkotiky dlouhou historii. Kvůli své geografické poloze tvoří Mexiko poslední část „mostu” mezi drogovými producenty v Jižní Americe a Spojenými státy, tedy státem s nejvyšším podílem uživatelů drog a nejvyšší úmrtností způsobené užíváním drog na světě. Z jihoamerického regionu (zejména z Kolumbie) sem plyne hlavně kokain a metamfetamin. Mexiko je také jedním z největších producentů marihuany na světě, většina je pak určena právě pro americký trh. V posledních letech se zvýšil také import drog z Asie – drogové kartely ovládající západní pobřeží Mexika zásilky narkotik přebírají, aby je pak propašovali přes mexicko-americkou hranici.
Rozvoj drogového obchodu přinesl do Mexika také zvýšení násilí spojeného s aktivitou místních gangů a kartelů. Vládnoucí Institucionální revoluční strana (PRI), jež Mexiko nepřetržitě ovládala téměř tři čtvrtiny 20. století, vytvořila „korupční síť”, která zajišťovala distribuční práva, přístup na trh a dokonce oficiální vládní ochranu obchodníků s drogami výměnou za lukrativní úplatky. To se změnilo v roce 2000, kdy po 71 letech nahradila PRI u moci Strana národní akce (PAN), která začala výrazněji bojovat proti obchodu s drogami.
Válku proti drogám ale vyhlásil až v prosinci roku 2006 nově zvolený prezident Felipe Calderón, když spustil sérii armádních operací zaměřených proti největším mexickým kartelům. Tyto snahy pokračovaly i po Calderónovo odchodu z funkce a zapojily se do nich stovky tisíc příslušníků armády a policie. Za toto období bylo v Mexiku zavražděno přibližně 350 000 lidí, přičemž se odhaduje, že třetina až polovina z nich má souvislost s drogovými kartely a gangy.
Současný prezident Obrador prohlásil válku proti drogám za ukončenou a vyhlásil nový, mírový přístup k problematice drogových kartelů, zaměřený především na demilitarizaci konfliktu a dekriminalizaci některých s drogami spojených aktivit. Obrador také bojuje za legalizaci marihuany a mluvil dokonce o amnestii pro některé Mexičany zapojené do distribuce a pěstování drog. Čísla však hovoří proti němu. Počet vražd stále roste – v roce 2020 bylo v Mexiku zavražděno 34 513 lidí, což je po roce 2019 druhé nejvyšší číslo od začátku měření.
Mezinárodní zapojení do konfliktu je zatím poměrně malé. Neziskové a mezinárodní organizace, jako je například Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC), působí v oblasti spíše jako pasivní pozorovatelé. V boji proti kartelům Mexiku finančně pomáhají Spojené státy americké. Nejvýznamnějším společným projektem v této oblasti je Merida Initiative, bezpečnostní partnerství spuštěné v roce 2007 prezidenty Bushem a Calderónem, které se snaží o narušování činnosti kartelů. Program se však setkává s pochybami mexického prezidenta Obradora, který by raději investice z USA směřoval do rozvoje ekonomického sektoru ve střední Americe. Jeho budoucnost je tedy poměrně nejistá a dá se očekávat, že bude znovu projednán s novým americkým prezidentem.
Foto: Patrick, CC BY-SA 2.5, via Wikimedia Commons
