Blíží se Vánoce, čas oslav, rodinné pohody, sváteční atmosféry, cukroví a pohádek. Ale také miliony vyhozených stromečků, tuny jednorázových dekoračních obalů, obžerství a plýtvání jídlem. Všichni chceme oslavit svátky, odpočinout si a rozbalit si dárky při sledování Tří oříšků pro popelku, ale nešlo by to udržitelně?

Studie ukazují, že během prosince vzroste světová uhlíková stopa o několik procent. To je způsobeno zvýšeným spotřebitelským chováním včetně cestování, větší spotřeby jídla a početnými nákupy nových věcí. Velkou zátěží jsou samozřejmě vánoční stromky, ať už máte doma čerstvou jedličku nebo smrček z PVC, přispíváte bohužel i vy k ekologickému dopadu vánočních svátků. Nechcete oželet tradici, ale přesto byste rádi alespoň trochu pomohli? Jak asi tušíte, plastové stromky sice vydrží déle, ale jejich výroba je náročná na energii a materiály, což znamená vyšší ekologický dopad. Čerstvý stromek vychází z environmentálního hlediska mnohem lépe, je ale nejspíš pěstován na vánoční plantáži. To znamená, že byl někde vykácen kus lesa a nyní na něm roste jeden druh jehličnanu.

Vánoce mohou být pohodové a zároveň šetrné k přírodě. Stačí trochu přemýšlet a místo zbytečných věcí si užít ty pravé, kvalitní okamžiky.

Není plantáž jako plantáž, někde jde o masovou produkci a dlouhodobé vyčerpání půdy, jiné farmy zachovávají biodiverzitu, pěstují stromky v lese a nezpůsobují zmiňovanou deforestaci. Zásadní je také region, odkud je strom dovezen. V lepším případě vyrostl někde v České republice, v tom horším byl přivezen z Německa, Nizozemska nebo dokonce ze Skandinávie. Dovoz stromku z větší vzdálenosti znamená vyšší emise CO2 spojené s dopravou. Při výběru zkuste zvolit stromek z lokální, šetrné farmy, nebo pokud máte tu možnost, pořiďte si ho přímo od majitele lesa, který může nabízet stromky při prořezávání. Takový stromeček asi nebude vypadat tak majestátně jako kavkazská jedle, protože neměl perfektní podmínky k růstu, pro vás se však stane hezčí díky svému původu.

Stromek máte doma a je čas zdobit. I tady najdeme obrovské množství možností. Pokud už máte krabici s dekoracemi, je nejlepší je znovu využít a nekupovat nové. Pokud sháníte první vánoční ozdoby, zvažte ty z přírodních materiálů a zaměřte se na nadčasový styl a barvy, které vám vydrží mnoho let. Snad nejhorší možností je střídání ozdob každých pár let, chvíli se vám líbí modré skleněné, pak červené a zlaté z plastu a další rok oblečete stromek do stříbrné. Konzumerismus je fenoménem dnešní doby, od půlky října neprojdete městem, aniž by na vás nekřičely zářivé vánoční výlohy. V obchodech najdete vánoční papuče, ošklivé svetry, hrnečky se Santou nebo ložní prádlo s perníčkovým motivem. To všechno je součástí masového marketingu a spotřební kultury. Ach, jak krásně vypadá váš obývák s pěti vánočními polštářky na pohovce. Neuklidíte je ale v lednu a pak si na ně už ani nevzpomenete? Raději se vyhněte koupě jednoúčelových věcí. Pokud už nějaké pořídíte, vybírejte je tak, aby vám dělaly radost dlouho.

Důležité je také zmínit osud vánočního stromku po Třech králích, aneb co se s ním stane, když už ho doma nebudete chtít. Po svátcích je důležité správně recyklovat nebo kompostovat stromek. Pokud máte možnost, můžete stromek rozřezat na menší kousky a přidat ho na kompost. Jehličí a větve stromu se rozloží a obohatí půdu o cenné živiny. Některé obce pořádají sběr vánočních stromků. Stromky mohou být využity například k výrobě biomasového paliva. Pokud máte zahradu, větve můžete použít k zakrytí rostlin, které potřebují ochranu před mrazem. Existují také organizace, které se zabývají záchranou vánočních stromků a jejich opětovným použitím, například pro komunitní projekty nebo dekorace. Můžete zjistit, zda ve vaší oblasti takové možnosti existují.

Co budete komu letos dávat pod stromeček? A co jste si přáli od Ježíška vy? Místo kupování masově vyráběných dárků, které často končí jako odpad, se letos zkuste zaměřit na dárky, které mají dlouhou životnost a přinášejí skutečnou hodnotu. Skvělou volbou jsou ručně vyrobené dárky, nebo produkty od lokálních prodejců. Můžete také věnovat zážitky, které nezanechávají žádný materiální odpad – třeba lístky na koncert nebo permanentku do sportovního centra. Ale pozor, ať předplaceným fitkem někoho neurazíte. Pokud dáváte hmotné dárky, zvažte produkty z přírodních materiálů nebo předměty, které lze snadno recyklovat.

Dobré je také zmínit, že méně je více. Inspirovat se můžete skandinávskými Vánocemi. Skandinávské Vánoce jsou známé svou jednoduchostí, harmonií s přírodou a důrazem na rodinnou pohodu. V mnoha skandinávských zemích, jako je Švédsko, Dánsko a Norsko, jsou Vánoce spíše klidnou oslavou, která klade důraz na společně strávený čas a menší množství kvalitnějších dárků. V rámci skandinávské vánoční tradice je populární princip, že se dává jen jeden dárek pro každého člověka. Tento přístup má několik ekologických i kulturních výhod, podporuje jednoduchost a kvalitu místo přebytku. Místo hromadného nakupování dárků si lidé dávají jeden, promyšlený dárek, který je pro příjemce opravdu osobní a hodnotný. Méně dárků znamená méně spotřeby a méně odpadu. Zároveň se tím lidé mohou více soustředit na ekologické a etické aspekty při výběru dárků.

Skandinávské Vánoce jsou známé svou jednoduchostí, harmonií s přírodou a důrazem na rodinnou pohodu.

Nezapomeňte ani na ekologické balení: recyklovaný papír, látkové tašky nebo noviny jsou skvělé alternativy k plastovým obalům. Pokud darujete pletenou šálu, můžete ji využít jako obal pro ostatní dárky a tím ušetřit balicí papír. Další možností je zabalit dárky do látky, kterou si můžete schovat a použít i další roky. To samé platí pro dárky balené v papíru, pokud obal není popsaný nebo poškozený, není důvod ho vyhazovat. Můžete ho znovu využít k balení dalších dárků.

Vánoce mohou být pohodové a zároveň šetrné k přírodě. Stačí trochu přemýšlet a místo zbytečných věcí si užít ty pravé, kvalitní okamžiky. Dárky, které mají smysl, ozdoby, které vydrží, a stromek, který nezatíží planetu, to je ta pravá vánoční pohoda. A pokud se vám letos na Vánoce nějaký ten plastový výrobek přece jen dostane do ruky, nebojte, nikdy není pozdě začít uvažovat o tom, jak příští rok udělat věci o trochu lépe, nemusíte být perfektní, každý malý krok k udržitelnosti se počítá.

Adéla Bejčková

Adéla Bejčková

zástupkyně generální ředitelky ILO v modelu OSN

adela.bejckova@amo.cz

více informací ▼

Adéla studuje na fakultě architektury na Českém vysokém učení technickém. Vyrostla na Strakonicku a ano, hrála v dudácké muzice. Ale jejím rodným a milovaným městem je Praha. Má ráda točitá schodiště, kávovary a všechno, co je barevné. Ve volném čase, kterého jako studentka architektury mnoho nemá, ráda peče, objevuje Prahu, navštěvuje divadla a galerie a přesouvá nábytek ve svém pokojíčku.