Máte toho dost?

Jako by to nikdy nekončilo.
Každé ráno na nás vyskakuje příval novinek: tanky na ukrajinských hranicích, nepokoje v Kazachstánu, klimatická změna, energetická krize, omikron. Olympijské hry založené na ideálech míru, přátelství mezi národy a fair play se za dva týdny opravdu uskuteční v zemi, kde ve stejném okamžiku jeden z těchto národů trpí v novodobých koncentračních táborech. Většina z nás si za poslední roky zvykla hledat, co je se světem špatně. A není potřeba se příliš snažit. 

Témata k frustraci kolem sebe zpravidla nacházíme snadno, několik z nich inspirovalo i články v tomto čísle Chronu. K tomu připočtěte nevlídné zimní počasí, záplavu zkoušek a testů ve škole i ne právě růžově vypadající pandemickou situaci, která v posledních týdnech načas vyřadila z veřejného života mnohé z nás.

Není se čemu divit, pokud máte pocit, že je toho poslední dobou víc, než se dá zvládnout. Únava prostupuje celou společností a i my v přípravném týmu jsme pro přípravu workshopu a Chronu ve velmi nejisté době zkoušek a karantén často museli vynaložit poslední zbytky svých sil. A i tak nás pandemie nakonec vyřadila ze hry tak, že prostě nebylo reálné pro vás další číslo připravit v podobě, na kterou jste zvyklí. Je normální občas cítit, že je toho moc. Je normální se tak cítit teď.

Nebylo by ani překvapivé, pokud by se vám uprostřed všech stresujících úkolů v hlavě objevila otázka: A proč bych k tomu všemu měl ještě obětovat čas summitu?

To, co se vám tu snažíme předat, je schopnost dívat se dopředu. Přetavit frustraci ze současného stavu věcí v akceschopnost. Přijít s vizí, jak by se situace mohla vyvíjet k lepšímu. Inspirativní příklady pozitivních změn můžeme vidět všude kolem a několik z nich vám přinášíme i v nejnovějším čísle. Ať už jsou jimi spolky, které se na odstraňování nerovných podmínek snaží pracovat, nebo advokátka bojující za spravedlnost pro oběti sexuálního násilí.

Inspirativním příkladem se ale můžete stát i vy. A summit je k tomu příležitost. Hodinami strávenými nad vyhledáváním informací, psaním stanovisek i tvrdým vyjednáváním se tu vlastně všichni neustále snažíme odpovídat na jednu otázku: Co s tímhle problémem můžeme dělat?

Čas, který teď summitu věnujete, vám tak kromě skvělých přátel a schopností může přinést i naději, že tváří v tvář všemu, co vás na dnešním světě štve, je možné hledat východisko. Že každý z nás má spoluzodpovědnost za to, jak to tu vypadá. A že i když máme pocit, že je toho víc, než jsme schopni zvládnout, není rezignace jediným řešením.

Anna Marie Podlipná

šéfredaktorka

Anna Marie Podlipná

Anna Marie Podlipná

předsedkyně G20

anna.marie.podlipna@amo.cz

více informací ▼

Anička je doma všude tam, kde se nachází milí lidé, pěkné výhledy nebo dobré jídlo. Ideálně všechno dohromady. Ze všeho nejradši ale zkouší nové věci. V G20 se proto letos s radostí podílí na tom, aby se něco nového na Summitu mohli naučit i ostatní. Radost jí dělá dobrá hudba a špatné vtipy, skauting i vystupování se slam poetry. Ve zbytcích volného času zve lidi na kafe nebo vyráží na cesty, u nichž není nikdy předem jisté, jestli ji zavedou do gruzínských hor, na břeh Baltu, nebo na předměstí Brna.