ZAHRANIČNÍ POLITIKA
V listopadu se v Rumunsku konalo první kolo prezidentských voleb, ze kterých vzešli dva kandidáti: Călin Georgescu a Elena Lasconiová. Ústavní soud ale v prosinci nečekaně rozhodl o zrušení výsledků s odvoláním na zahraniční vměšování, které ovlivnilo hlasování. Uvedl, že volby byly „poznamenány manipulací ze strany cizího státu prostřednictvím nezákonného použití digitálních technologií a umělé inteligence“. Placení influenceři podporovali TikTokové účty propagující prvního zmíněného kandidáta Georgescua a během voleb došlo k více než 85 tisícům kybernetických útoků. Rozsah, metody a úroveň koordinace silně naznačovaly zapojení cizího státu a Rumunsko se tedy ocitá v bezprecedentní politické situaci.
Georgescu kandidoval jako nezávislý s minimální pozorností mainstreamových médií. Jeho kampaň se zaměřila výhradně na sociální síť TikTok. Přesto se v naprostém rozporu s výsledky průzkumů veřejného mínění dostal na první místo se ziskem 23 % hlasů. Pokud by soud volby neanuloval, Georgescu by se utkal v druhém kole s Elenou Lasconiovou, lídryní centristické proevropské strany Unie záchrany Rumunska. Kdyby nakonec post prezidenta, který má v zemi dohled nad zahraniční a obrannou politikou získal, došlo by zřejmě ke zpochybnění podpory Ukrajiny ve válce proti Rusku, což by znamenalo i významný obrat v geopolitickém směřování Rumunska. Na jednu stranu se tak může mnohým Rumunům ulevit, že se země vyhnula otevřeně proruskému prezidentovi spojenému s krajně pravicovými ideologiemi. Na druhou stranu ale způsob, jakým byly prezidentské volby anulovány, vyvolává mnohé pochyby o fungování klíčových veřejných institucí v zemi.
Vyšetřovatelé na základě podezření z manipulace voleb provedli razii v několika nemovitostech v centru Brašova, včetně domu Bogdana Peșchira, který je podezřelý z nelegálního financování Georgescovy kampaně. Podle odtajněných spisů měl Peșchir poskytnout na Georgescovu kampaň téměř milion eur, z nichž 381 tisíc eur bylo vyplacen měsíc před prvním kolem voleb přímo společnosti TikTok. Většina jeho peněz přitom podle generální prokuratury pochází z trestné činnosti a prošla procesem praní špinavých peněz. Další významnou součástí Georgescuovy kampaně byli najímáni placení rumunští influenceři. Aby se vyhnuli spojení svých příspěvků s volební kampaní, někteří influenceři nezveřejnili, že jejich propagace byly sponzorované, a TikTok neoznačil tento obsah jako součást volební kampaně. To vedlo většímu dosahu propagačních materiálů podporujících Georgescua, zatímco obsah ostatních kandidátů byl na platformě méně viditelný. I přes všechny důkazy však Georgescu oficiálně vykázal nulové výdaje na kampaň a při konfrontaci s důkazy trval na tom, že Bogdana Peșchira nezná.
Podobné útoky nejsou žádnou novinkou. Propagační kampaně vedené Ruskem během ukrajinských prezidentských voleb v roce 2019 a moldavských voleb v roce 2024 se až podezřele podobají těm rumunským, což naznačuje pravděpodobný zásah Moskvy i v tomto případě. První kolo voleb zdůraznilo širokou nespokojenost veřejnosti s politickou elitou a opakování hlasování proto hlavní problém nevyřeší. Rumunsko čekají měsíce politické nejistoty, přičemž současný prezident Klaus Iohannis zůstává ve funkci i po oficiálním konci svého mandátu, který vypršel 21. prosince. Časový harmonogram nových voleb, jež se očekávají na jaře 2025, stanoví příští vláda, která vzešla z velmi roztříštěného parlamentu zvoleného teprve 1. prosince.
„Rumunsko je teď rozděleným národem, oslabeným průměrností a zakořeněným klientelismem,“ zmiňuje v rozhovoru profesor ústavního práva na Bukurešťské univerzitě Ioan Stanomir. Situace kolem zrušených voleb však přináší hlubší problémy. Upozorňuje na sílící vliv dezinformačních kampaní ve světě, které zvládnou výrazně ovlivnit veřejné mínění, a na reálnou hrozbu zahraničního zasahování do demokratických voleb.
Vít Poříz
náměstek generálního tajemníka Rady EU
vit.poriz@amo.cz
