V příštích letech Prahu čekají desítky nových staveb – od diskutovaných ambiciózních projektů, jako jsou přestavba hlavního nádraží a Vltavská filharmonie, po nové bytové domy a sídliště. Jaké změny nás v hlavním městě čekají a které novostavby už dnes můžeme obdivovat?
Nejprve je důležité si uvědomit, že celý proces výstavby je složitý a zdlouhavý. Od prvních studií a návrhů, přes získávání povolení až po samotnou realizaci může uplynout několik jednotek až desítek let. A pokud se teď díváme na studie a plány, je možné, že se během tohoto procesu projekty méně či více změní – ať už kvůli legislativním požadavkům, technickým úpravám nebo změnám ve financování. Proto i u těch nejznámějších projektů platí, že to, co se nakonec postaví, nemusí být přesně to, co jsme viděli na začátku na papíře. V tomto článku vám představím několik vybraných staveb, které považuji za zajímavé.
Držme se nad vodou – mostů přes Vltavu je na území Prahy celkem 27. Ne všechny nás ale dovedou na druhý břeh; devět z nich totiž slouží pouze jako lávky nebo mostky k pražským ostrovům. A jelikož mají dámy přednost, začneme v Holešovicích, nebo radši v Karlíně? Právě tyto dvě městské části spolu se štvanickým ostrovem totiž spojuje HolKa, jak se říká nové Štvanické lávce z dílny architektů Petra Teje, Marka Blanka a Jana Mourka. Pěšky nebo na kole po ní můžeme překonat řeku od července roku 2023. Konstrukce se skládá z jednotlivých dílů z vysokopevnostního betonu a je podepřena pěti pilíři s rozpětím až 60 metrů. Součástí
lávky je i zvedací konstrukce sloužící k ochraně mostu při povodních, na karlínském břehu ocelový kloub a na holešovickém zdvihací píst, který dokáže v případě povodní most v tomto místě vyzvednout o 3,2 m. Lávku zdobí bronzové zábradlí, na jehož koncích najdeme podobizny zvířat. Na Štvanici to jsou zajíci, odkaz na zaječí hony, směrem na Holešovice hlavy býků, připomínající
pražská jatka a směrem na Karlín hlavy koní, odkazující na válečnou historii pražské Invalidovny. Autorem madla a sochařských prvků je sochař Aleš Hvízdal.
Dvorecký most překlene Vltavu mezi zlíchovským a podolským nábřežím a spojí tak městské části Podolí a Smíchov. Sloužit má jako pěší, cyklistický, ale také tramvajový most. Kromě samotné dopravní funkce bude nabízet i veřejný prostor na obou březích Vltavy. Na podolské straně vznikne kulturně-rekreační zázemí v podobě lezecké stěny, skateparku a amfiteátru. Na Smíchově vznikne park ozvláštněný netradičně řešeným pouličním osvětlením od výtvarníka Kryštofa Kintery. Autory vítězného návrhu jsou architekti ze studia ATELIER 6 a TUBES, kteří v soutěži porazili i španělského architekta Santiaga Calatravu – ten postavil například World Trade Center Transportation Hub v New Yorku stojící na místě, kde stávala původní budova Světového obchodního centra zničená při útocích 11. září 2001. Návrh odkazuje na tradici pražských obloukových mostů a kubismus, který můžeme nalézt například na nedalekých kubistických vilkách pod Vyšehradem. Konstrukčně se jedná o šestipólový trámový
most z předpjatého železobetonu s délkou nosné konstrukce 331,6 metru. Dvorecký most ale není zdaleka jediná realizace, která na Smíchově vyroste.
Mezi dvěma stanicemi metra Anděl – Na Knížecí a Smíchovské nádraží právě vzniká nová moderní městská čtvrť Smíchov City. Na její podobě se budou podílet týmy architektů od nás i ze světa, čtvrť má totiž zachovávat tradiční blokovou strukturu, tvořenou jednotlivými domy od různých autorů. První domy již stojí, ale po dokončení má Smíchov City nabídnout byty pro tisíce obyvatel. Součástí návrhu jsou také komerční budovy, park, škola, lávka přes koleje vedoucí na nově rekonstruované Smíchovské nádraží a bulvár s pěší zónou lemovaný aktivním parterem – tedy přízemím budov využívaným pro obchod a služby.
Terminál Smíchov představuje novou podobu smíchovského nádraží, které má být moderním dopravním uzlem propojujícím různé druhy dopravy. Cílem je usnadnit přestup mezi autobusy, vlaky, metrem, MHD a parkovištěm. Autobusová část překlene železnici a dojde k přesunu dálkových a příměstských autobusů z ulice Na Knížecí, kde následně vznikne nové náměstí. Prostor před nádražím bude osázen stromy a změní se také uspořádání zastávek hromadné dopravy. Budova z 50. let zůstane zachována a bude doplněna novými obchodními prostory a zázemím pro cestující. Celý areál, včetně obytné čtvrti, veřejného prostoru a terminálu, vzniká postupně po etapách. Dokončení se očekává v letech 2032 až 2037. A my se tak můžeme těšit na výraznou proměnu oproti špinavému a nepřehlednému Smícháči, který známe dnes a kam se v noci radši sami nevydáme.
Změny ale čekají i další velká pražská nádraží. Rekonstrukce odbavovací haly a revitalizace veřejného prostoru čeká hlavní nádraží v projektu Nový Hlavák. Soutěž vyhrálo dánské studio Henning Larsen Architects se svou studií Šťastný Havák. Vizí Šťastného Hlaváku je připravit veřejný prostor tak, aby byl komfortním místem pro obyvatele i cestující. Dominantou návrhu je dřevěná střešní konstrukce přinášející propojení prostoru Vrchlického sadů, nové odbavovací haly a plánované tramvajové zastávky. Právě dřevěná konstrukce byla předmětem kritiky za narušení výhledu na historickou, secesní Fantovu budovu i za svůj netradiční, podle některých neevropský, vzhled. Součástí řešení je i přeměna parku, dnes nechvalně známého Sherwoodu, a nová trasa tramvaje, která povede od Státní opery přes magistrálu přímo před nynější odbavovací halu. Projekt má být zahájen v roce 2028, dokončen za tři roky a stát má asi dvě miliardy korun.
Také Masarykovo nádraží a jeho okolí čeká v nejbližších letech velká proměna. Mělo by se stát nejen důležitým pražským dopravním uzlem s napojením na letiště, k dosavadním sedmi kolejím přibydou další dvě. Součástí přestavby bude také nový vestibul a odpočinková plocha. Nejvýraznější změnou oproti nynějšímu stavu bude nová platforma, která překlene celé kolejiště. Lidem umožní přejít z Florence do Hybernské ulice a z Masarykova na hlavní nádraží. Vznikne zde rovněž nový prostor pro cestující čekající na vlak, ze kterého bude možné projít k jednotlivým nástupištím.
Vltavská filharmonie v podání dánského architektonického studia Bjarke Ingels Group (BIG) nebude jen novým koncertním sálem, ale také živým a otevřeným hudebním centrem pro všechny návštěvníky. Stane se sídlem hned dvou českých orchestů, Symfonického orchestru hlavního města Prahy a České filharmonie. Doplní tak historické sály Rudolfina a Obecního domu, které už dnes nevyhovují potřebám filharmonie. Její součástí budou prostory pro výuku hudby a kurzy pro veřejnost, hudební oddělení Městské knihovny, kavárna a střešní restaurace. Střecha se stane součástí veřejného prostoru díky její stupňovité formě, která umožní výstup až na její vrchol, a to bez nutnosti vstupu do budovy, každý si tak bude moct vychutnat jedinečný panoramatický výhled na Prahu. Nyní je filharmonie v etapě shánění potřebné dokumentace, se zahájením stavebních prací se počítá v roce 2027, od té doby by nový koncertní sál měl být dokončen za pět let, tedy v roce 2032.
Adéla Bejčková
zástupkyně generální ředitelky ILO v modelu OSN
adela.bejckova@amo.cz
více informací ▼
Adéla studuje na fakultě architektury na Českém vysokém učení technickém. Vyrostla na Strakonicku a ano, hrála v dudácké muzice. Ale jejím rodným a milovaným městem je Praha. Má ráda točitá schodiště, kávovary a všechno, co je barevné. Ve volném čase, kterého jako studentka architektury mnoho nemá, ráda peče, objevuje Prahu, navštěvuje divadla a galerie a přesouvá nábytek ve svém pokojíčku.
