Nigerské a francouzské úřady v posledních dnech varují před možnou vlnou teroristických útoků spojených s druhým kolem prezidentských voleb, které by mohly představovat první mírové a demokratické předání moci v zemi od její nezávislosti v roce 1960. Současný (a odcházející) prezident Mahamadou Issoufou navrhl odložení voleb dokud nebude zajištěna co největší bezpečnost volebních místností. Náčelník generálního štábu Nigerských ozbrojených sil Seyni Garba řekl, že je samozřejmě ochoten pomoci se zabezpečením volebních místností, na druhou stranu však deklaroval i ochotu zajistit uskutečnění voleb v řádném termínu ať se souhlasem současného prezidenta nebo bez něj.
Background:
Niger vyhlásil nezávislost na Francii v roce 1960 a od té doby zažil čtyři vojenské puče, konkrétně v letech 1974, 1996, 1999 a 2010. Od roku 2011 je pak prezidentem Mahamadou Issoufou, který loni oznámil, že v souladu s ústavou po letošních volbách odstoupí z úřadu. Niger se tak dost možná poprvé ve své historii blíží k mírovému a demokratickému předání moci. Z prvního kola postoupili Mohamed Bazoum, bývalý ministr vnitra a ministr zahraničí, a Mahamane Ousmane, který již post prezidenta zastával mezi lety 1993 až 1996, kdy byl svržen v jednom z nigerských vojenských pučů.
Niger je v současné době jedním ze států, kde je velmi aktivní teroristická organizace Boko Haram, jejímiž hlavními cíli jsou však stále spíše sousední Nigérie a Mali. Význam Nigeru ovšem v aktivitách Boko Haram rozhodně roste. Jako velmi smutný příklad může posloužit útok v regionu Tillaberi ze začátku letošního roku, při kterém zemřelo 105 lidí, 75 bylo vážně zraněno a tisíce dalších opustilo své domovy. Tento útok se tak stal nejkrvavějším útokem v historii Nigeru. Niger je tedy jednou z tzv. „spill-over countries”, tj. země, která sama není sídlem teroristických organizací, ale díky teroristickým organizacím sídlících v sousedních zemích je stále častým cílem útoků.
Pozice Nigeru je ale v mnoha ohledech ještě horší než pozice jeho sousedů a to zejména kvůli socio-ekonomickém stavu země. Niger je podle mnoha měřítek jednou z nejméně rozvinutých zemí na světě. Nigerské HDP je jedno z nejnižších na osobu. V současnosti je Niger také státem s vůbec nejnižším indexem lidského rozvoje (HDI) a přibližně 40 % populace žije pod hranicí extrémní chudoby. Niger má také bezkonkurenčně nejvyšší porodnost na světě – téměř 7 dětí na jednu ženu. Populace Nigeru tak od vyhlášení nezávislosti v roce 1960 vzrostla z 3,4 milionů na 22,2 milionů obyvatel. Populace Nigeru tak roste výrazně rychleji, než je schopna růst zaostalá nigerská ekonomika, což vytváří enormní tlak na všechny společenské struktury.
Foto: diasUndKompott, CC BY-SA 2.0, Link
