Navalnyj: Osud ruské opozice

Mohlo by se zdát, že kauza otravy Alexeje Navalného zmizí spolu s rokem 2020, opak je ale pravdou. V posledních prosincových dnech vyšly na světlo světa nové informace, které jasně ukazují, že ještě nic nekončí.

Alexej Navalnyj. Jméno, které v posledním roce pravděpodobně dolehlo k uším většiny z nás. Ruský opoziční politik se do povědomí ruské společnosti ale dostal již dávno, a to zejména díky své ostré kritice vládnoucí strany Jednotné Rusko nebo díky neúspěšné kandidatuře na starostu Moskvy v roce 2013. Do hledáčku světových médií se zařadil zejména v roce 2017, kdy se stal lídrem protirežimních demonstrací konaných napříč Ruskem. I přes časté a mnohdy brutální zásahy policie tyto demonstrace pokračovaly i v letech následujících. Navalnyj byl během nich za kritiku vlády prezidenta Vladimira Putina několikrát zatčen a uvězněn.

Celá situace dospěla do bodu zlomu, když se Navalnyj 20. srpna 2020 vracel letadlem z návštěvy sibiřského Tomsku zpět do Moskvy. Během letu náhle zkolaboval, načež došlo k nouzovému přistání v Omsku, kde byl poté v kritickém stavu hospitalizován. Již od počátku příznaky nasvědčovaly otravě, avšak ruští lékaři nic takového nepotvrdili.

Na situaci okamžitě reagovali německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Macron a nabídli Navalnému lékařskou péči v Německu nebo Francii. O dva dny později, ve stabilizovaném stavu, ale stále v kómatu, byl Navalnyj převezen německým letadlem do Berlína, kde byl hospitalizován na klinice Charité, která již v minulosti léčila z otravy dalšího kritika kremelského režimu Pjotra Verzilova a která vzápětí otravu Navalného potvrdila. Z probíhajícího vyšetřování v září vyplynulo, že k otravě došlo přes kůži prostřednictvím bojové nervově paralytické látky skupiny novičok – stejné látky, kterou byl v roce 2018 otráven bývalý dvojitý agent Sergej Skripal s dcerou. Tento závěr potvrdila následně také Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), která zároveň uvedla, že látky nalezené v krvi Navalného patří mezi chemické zbraně, jejichž výroba, skladování a používání jsou zakázány Úmluvou o chemických zbraních. Kromě otravy se tedy její pachatel dopustil také porušení mezinárodního práva.

Nejednalo se přitom o první útok, jehož terčem se Navalnyj stal. Již v roce 2019 skončil v nemocnici s příznaky připomínajícími otravu a ještě dříve, v dubnu 2017, mu neznámý útočník do obličeje chrstl zelenou tekutinu obsahující toxickou látku, což mělo za následek, že téměř přestal vidět na jedno oko. Vyšetřování ukázalo, že neúspěšný pokus o otravu pravděpodobně proběhl již v červenci 2020, kdy byl Navalnyj na dovolené v Kaliningradu s manželkou Julií, které se znenadání udělalo nevolno, avšak druhý den se její stav zlepšil. I přes počáteční ohrožení života došlo s lékařskou pomocí nakonec také k postupnému zlepšení stavu Alexeje Navalného po srpnové otravě.

Z otravy byl takřka okamžitě obviněn Kreml a ačkoliv to rázně popřel, setkalo se Rusko s řadou ostrých reakcí ze zahraničí. Sankce vůči Rusku uvalila jak Evropská unie, tak jednotlivé státy – například Francie, Velká Británie či Německo, které navíc uvažovalo i o pozastavení stavby německo-ruského plynovodu Nord Stream 2. Moskva nepřestávající tvrdit, že s otravou nemá nic společného, na oplátku uvalila sankce vůči Německu a Francii a později také proti Británii. Přestože bylo mnoha zahraničními stranami od počátku požadováno řádné vyšetření případu také ze strany ruských autorit, dosud k němu nedošlo.

Mezníkem celé kauzy se však staly události prosince minulého roku. Vyšetřování investigativních serverů Bellingcat a ruského The Insider společně s německým časopisem Der Spiegel a americkou televizí CNN odhalilo, že za otravou stojí ruská tajná služba FSB, konkrétně speciální lékařsko-chemický tým, který dle Bellingcatu Navalného sleduje již od roku 2017. Získaná data ukazují, že operativci FSB pronásledovali Navalného na více než 30 cestách napříč Ruskem.

CNN zveřejnila 21. prosince záznam 45 minut dlouhého telefonního rozhovoru, ve kterém Navalnyj vydávající se za vysokého činitele ruské bezpečnostní rady volá z čísla zamaskovaného tak, aby vypadalo jako číslo centrály FSB, členovi FSB Konstantinu Kudrjavcevovi, který se na otravě podílel, a vyptává se ho na detaily otravy a příčiny selhání operace. Ten mu skutečně poskytl několik detailů o průběhu otravy včetně informace, že látka novičok byla aplikována na vnitřní stranu jeho spodního prádla a nastínil také záměr, že látka měla Navalného usmrtit a celá operace byla překažena mimořádným přistáním a včasným poskytnutím lékařské pomoci.

Kreml i FSB následně označili rozhovor za podvrh západních zpravodajských služeb a  argumentovali tím, že se na Navalného zaměřují právě pro jeho údajnou spolupráci s těmito zpravodajskými službami.

Jak se kauza bude vyvíjet dále nelze dost dobře předpokládat. Navylnyj, který se téměř zcela zotavil plánuje návrat do Moskvy, jak jen to bude možné. Dobře si totiž uvědomuje tempo, jakým se blíží podzimní volby do Státní dumy, které by mohly být vzhledem k růstu nespokojenosti s režimem v ruské společnosti pro opozici klíčové. Přestože se Vladimir Putin nechal slyšet, že pro něj Alexej Navalnyj není tak důležitý a pokud by ho chtěl otrávit, jistě by se mu to povedlo na první pokus, lze při této rétorice o bezpečnosti návratu silně pochybovat.

Foto: Michał Siergiejevicz Oppositionist eyes looking to the sky via photopin (license)