Po parlamentních volbách ze 14. února a dynamickém vývoji na kosovské politické scéně rostou obavy z případných občanských nepokojů rozsáhlé srbské menšiny v Kosovu. Mezinárodní společenství se obává, že by tyto nepokoje mohlo odstartovat nedávné volební vítězství silně protisrbského Albina Kurtiho, spolu s rostoucí averzí kosovské společnosti vůči Srbsku. Ačkoliv je pravděpodobné, že by se v takové situaci Srbsko pokusilo podpořit svou menšinu na území Kosova, oficiální reakce Bělehradu na případné nepokoje zatím stále zůstává s otazníkem. Jasné ale je, že by takové snahy mohly rychle přerůst v další ozbrojený konflikt mezi etnickými Albánci a Srby.
Background:
Kosovská republika si prošla bouřlivým rozpadem Jugoslávie, který v podstatě dovršila v roce 2008 vyhlášením nezávislosti na Srbsku, které jej ale stále považuje za svou vlastní autonomní provincii se 140 tisíci Srby, kteří tvoří kolem 7 % populace Kosova. Kromě Srbska tento mladý stát neuznávají ani státy jako jsou Španělsko, Rusko nebo i Slovensko a z toho důvodu není Kosovo členem jak NATO nebo EU, tak ani OSN. Země je dlouhodobě sužována problémy spojenými se slabou vládou práva a organizovaným zločinem.
V posledních letech si Kosovo prošlo dynamickým politickým vývojem, který vedl již k třetím volbám za posledních pět let. Po regulárních volbách v roce 2017 došlo v říjnu o dva roky později k předčasným volbám, které se konaly, protože poslanci rozpustili zákonodárný sbor na základě demise premiéra Haradinaje a nepodařilo se vytvořit novou vládní koalici. Z následujících voleb v roce 2019 vyšli vítězně převážně opoziční nacionalistické levicové hnutí Sebeurčení (LV) a středopravicová strana Demokratický svaz Kosovo (LDK), které nakonec vytvořili koalici a sestavili vládu v čele s premiérem Kurtim (LV). Nicméně vládě byla v březnu roku 2020 vyhlášena nedůvěra a premiérem se stal Avdullah Hoti (LDK), který byl v parlamentu schválen 61 hlasy ve 120 místném kosovském shromáždění. Později se ale ukázalo, že jeden z poslanců byl v době hlasování o důvěru usvědčen z korupce a jeho hlas byl tedy neplatný, což vedlo k tomu, že kosovský ústavní soud prohlásil vládu za nelegitimní a nařídil další volby, které se konaly 14. února 2021.
Nesporným vítězem těchto voleb se stalo opoziční hnutí Sebeurčení, pod vedením expremiéra Albina Kurtiho. O něm je známo, že se staví proti obnovení vztahů se Srbskem. Do voleb šel se slibem, že nepřipustí kompromis v otázce normalizace vztahů s Bělehradem, tak jak jej v poslední době zprostředkovávají EU a USA. A dá se tedy, vzhledem k jeho vítězství, usuzovat, že i kosovská společnost je i nadále značně protisrbská. Sebeurčení získalo přes 47 % všech odevzdaných hlasů a na druhém místě se umístila Demokratická strana Kosova (PDK) se 17 %. Současná vládnoucí strana LDK získala pouhých 13 % hlasů a všech deset mandátů pro srbskou menšinu v Kosovském parlamentu získala Srbská kandidátka, která udržuje blízké vztahy se současnou srbskou vládou.
Foto: GentiBehramaj, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
