Ve městě Srinagar, hlavním městě indického svazového teritoria Kašmír a Džammú, opět vypukla vlna protestů. V tomto sporném teritoriu donedávna platily silné restrikce po sérii protestů na podzim 2019. Původní vlna protestů započala poté, co byl teritoriu odebrán speciální statut, který regionu zajišťoval vysokou míru autonomie. Demonstranti se dožadovali kromě obnovení speciálního statusu teritoria i záruky, že nebudou omezována práva místní muslimské komunity. Zdroj blízký centrální vládě uvedl jako pravděpodobné, že v kontextu pandemie Covid-19 bude za účelem opětovného nastolení pořádku v regionu posílena přítomnost armády.
Background:
Oblast Kašmíru a Džammú vytváří mezinárodní napětí již od britské dekolonizace jižní Asie. Celé území je dodnes převážně muslimské, ale historicky bylo kontrolováno hinduistickou menšinou, což způsobilo problémy při dělení mezi muslimský Pákistán a hinduistickou Indii. Hinduističtí vládci požádali o připojení a ochranu Indii, což logicky vedlo ke značné nevoli Pákistánu, který si dělal na území nárok vzhledem k většinovému náboženství obyvatel.
První otevřená válka o region se tak odehrála téměř okamžitě po vyhlášení nezávislosti obou států na přelomu let 1947 a 1948 a od té doby je konflikt do různé míry aktivní (otevřený konflikt opět vypukl v letech 1965, 1971 a 1999). Po válce v roce 1948 přijala Rada bezpečnosti dokonce rezoluci, která Indii pověřovala uspořádáním referenda o tom, ke kterému ze států se oblast připojí. Referendum sice nikdy neproběhlo, ale region měl do roku 2019 takzvaný speciální statut, který regionu zajišťoval vysokou míru autonomie.
Odebrání speciálního statutu je součástí nacionalistické politiky současné indické vlády premiéra Módího. Jeho vláda zavedla sérii rozsáhlých a často neoblíbených reforem. Jako další příklady lze uvést reformy systému nabytí občanství a vytvoření nového centrálního seznamu občanů. Tyto reformy dohromady mohou vést k tomu, že budou mnozí indičtí muslimové zbaveni občanství, což předvídatelně způsobilo masové protesty muslimského obyvatelstva. Jako další příklad pak můžeme uvést masivní „demonetizaci”,kdy byly vyřazeny z oběhu mnohé indické bankovky, jejichž výměna způsobila hluboké ekonomické problémy. Nejnovější a možná největší krize je pak nová reforma zemědělství, která vyvolala nebývalou sérii protestů včetně generální stávky. Indičtí farmáři se obávají, že přijaté reformy povedou k totální dominanci nadnárodních korporací v zemědělství a enormně zkomplikují životy menších zemědělců.
Oblast Kašmíru je důležitým strategickým prostorem jak pro Indii, tak pro Pákistán. V současné době je rozdělen pomocí tzv. Line of Control, která je výsledkem příměří po první indo-pákistánské válce. Od té doby nebyla změněna a do dnešních dní tuto hranici monitoruje mise UNMOGIP.
Indie má díky Kašmíru usnadněný přístup do oblasti střední Asie. Současné ekonomické projekty na propojení států střední Asie a Evropy s Indií jsou momentálně realizovány s využitím íránských přístavů, z nichž následně zboží putuje dál. Pokud by se Indii podařilo získat pod kontrolu celý Kašmír, otevřela by se možnost transportovat zboží po zemi skrze Afghánistán, což by celý proces zjednodušilo a pravděpodobně i zlevnilo.
Ekonomický význam má region i pro Pákistán a Čínu. Společný ekonomický projekt těchto států zde naráží na to, že Indie kontroluje dvě třetiny Kašmíru a tím pádem výrazně limituje společnou hranici. V důsledku toho společný ekonomický projekt závisí na lodní dopravě, která však zpomaluje tok zboží. Indie právě vzhledem k tomu, že případný čínsko-pákistánský ekonomický koridor teoreticky prochází částí Indií nárokovaného Kašmíru, vznesla opakovaně obavy a označila tento koridor za útok na její územní integritu.
Pro Pákistán je taktéž velmi nevhodná poloha jeho hlavního města – Islamabádu. Ten se nachází přibližně 80 km vzdušnou čarou od nejbližší hranice s Indií. To vytváří značný problém v případě obrany před konvenčním útokem. Pákistán by v takovém případě postrádal jakoukoliv strategickou hloubku a území, v němž by byly bráněny strategické cíle, v tomto případě hlavní město. I vzhledem k tomu si Pákistán uvědomil, že není schopen čelit jak konvenční převaze, tak jadernému programu Indie, zahájil proto vlastní jaderný program a díky němu se mu úspěšně podařilo tuto zbraň získat. Jaderné zbraně jsou v současné době hlavním odstrašujícím prvkem, kterým Pákistán disponuje pro svou obranu.
Kašmír má v neposlední řadě strategický význam i vzhledem k bohatému přírodnímu bohatství. Pramení zde mnoho řek, které vodou zásobují jak Indii, Pákistán, tak Čínu. Případná kontrola těchto toků poskytuje dobrý zdroj hydroenergie a taktéž umožňuje kontrolovat množství vody, které se dostane do okolních států.
Foto: KennyOMG, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons
