V Jeruzalémě explodovalo před očkovacím centrem proti COVID-19 výbušné zařízení. Výbuch zranil několik osob, které byly převezeny do nemocnice. Izraelská policie však z bezpečnostních důvodů uzavřela ulici, ve které se centrum nachází. Americký prezident i izraelský premiér obvinili z činu Hizballáh, ozbrojenou organizaci financovanou Íránem. Íránští představitelé se k dění prozatím nevyjádřili. Izraelský ministr zdravotnictví vyjádřil obavy z narušení plynulosti očkování a vyzval občany, aby přišli na domluvené termíny.
Background:
Problematika Izraele má svůj dlouhodobý historický kontext. V roce 1947 schválila OSN rozdělení Mandátu Palestina na dva státy, na židovský a arabský. Přestože byl tento plán Ligou arabských států odmítnut, Izrael na základě plánu vyhlásil nezávislost 14. května 1948. V následující válce za nezávislost rozšířil své hranice nad rámec plánu OSN. Od té doby trvá mezi Izraelem a sousedními arabskými zeměmi konflikt, který vyústil v několik válek a desetiletí násilí, trvající dodnes. Se dvěma sousedními zeměmi (Egypt a Jordánsko) však Izrael už mírové smlouvy podepsal a teoreticky dále usiluje o dosažení dohod s Palestinci.
V Izraeli se v březnu 2020 konaly již třetí volby za jediný půlrok, ve kterých obhájil mandát Benjamin Netanjahu, jenž byl v tu dobu obviněn z korupce. Jeho hlavní protivník byl Benny Ganz, který stejně jako Netanjahu sympatizoval s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž během své vlády uznal Jeruzalém a Golanské výšiny jako právoplatné součásti Izraele a Jeruzalém jako izraelské hlavní město. Tyto kroky vyvolaly velmi smíšené reakce napříč mezinárodním polem, a to z důvodu okupace území, která jsou formálně v rozporu s mezinárodním právem a mírovými dohodami mezi Palestinou a Izraelem.
Trumpova administrativa zaujala velmi tvrdý postoj vůči Íránu, který je dlouhodobě velmi protiizraelsky naladěn. V roce 2018 se Donald Trump rozhodl odstoupit od mezinárodní jaderné dohody s Íránem (JCPoA) a uvalit na něj vysoké sankce, které byly odůvodněny nedodržováním dohody z íránské strany. V lednu 2020 byl proveden atentát na Kásima Sulejmáního, jednoho z nevýznamnějších postav komplikovaného íránského režimu.
Se zvolením Joea Bidena, který si za svého ministra zahraničí vybral Antonyho Blinkena, pokračovatele Obamovy éry vstřícného přístupu k Íránu, se dá očekávat radikální změna současného přístupu Spojených států k Blízkému východu. Je velmi pravděpodobné, že Bidenova administrativa bude usilovat o obnovení dohody, podle které se Írán vzdal vývoje jaderných zbraní.
Izraelský premiér je nicméně velkým odpůrcem celé dohody a stejně tak íránského jaderného programu, který Izrael dlouhodobě prohlašuje za existenciální hrozbu. Izrael tedy prohlašuje, že návrat USA k této dohodě by byl z operativního a strategického hlediska špatný, jakožto i jiné uzavření obdobné smlouvy.
Ovšem jakékoliv budoucí jednání předem poznamenal listopadový atentát na šéfa íránského vojenského jaderného programu Mohsena Fachrízádeha. Teherán z jeho vraždy obvinil židovský stát. Izrael toto nařčení nijak nekomentoval. Izrael taktéž zintenzivnil útoky proti íránským cílům v Sýrii za účelem zpomalení narůstajícího vlivu Teheránu. Teherán znovu začal obohacovat uran na dvacet procent, což sice k výrobě jaderné bomby nestačí, je to však důležitý krok k jejímu získání. Nicméně je známo, že v Íránu došlo k mnoha podivným útokům na vývojová centra jaderných zbraní, výbuchy chemických laboratoří atd. Za těmito „útoky“ pravděpodobně stojí právě Izrael, který si uvědomuje, že vývoji jaderných zbraní sousedního Iránu nezabrání, a proto se jej snaží alespoň takto oddalovat.
Problematickými nadále zůstávají i boje s Hizballáhem, který má základnu v sousedním Libanonu. Tento nestátní aktér je spojencem syrského režimu a jeho bojovníci se účastní operací na straně syrské armády podobně jako Írán, který Hizballáh podporuje. Izrael není přímým účastníkem syrské války, ale přiznává, že jeho armáda provádí nálety na íránské cíle v sousední zemi s cílem zabránit Íránu předávat Hizballáhu moderní zbraně.
V současnosti je Izrael velmi skloňovaný i v souvislosti s poměrně účinným očkovacím plánem. V zemi je již naočkováno více než 40 % obyvatel a mnoho z nich již dostalo i druhou dávku. Izrael tak dosáhlo na tzv. zelený pas, který pro obyvatele představuje jisté výhody. Pro Izrael to v současné krizi znamená určitou prestiž, jelikož žádná jiná země zatím nedokázala takto realizovat svůj očkovací plán. Nabízí se tedy otázka, zda nedojde ke zvýšení rizika teroristických útoků v Izraeli, a to za účelem oslabení této prestiže.
Foto: Haim Zach / Government Press Office (Israel), CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons
.jpg){kind=link}