Dopolední semináře

Environmentální dopady války proti Ukrajině a Globální hodnocení životního prostředí (GEO-7)

Miroslav Havránek vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovu v Praze. Od roku 2001 pracoval v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy jako výzkumník, zároveň také vede kurz na ČZU, který se zabývá národními a globálními problémy životního prostředí. Od roku 2018 je ředitelem České informační agentury životního prostředí. 

Na 5. přípravném setkání přiblíží problematiku environmentálních dopadů války na Ukrajině a také proces přípravy globálního reportu Global Environment Outlook (GEO-7, zpracováván při UNEP) o stavu životního prostředí naší planety.

Vzpomínky na budoucnost

V dialogickém workshopu se studentstvem se Apolena Rychlíková zaměří na kolektivní zkoumání obav z budoucnosti a spolu s účastníky a účastnicemi bude hledat možná východiska a řešení.

Workshop bude zaměřen na oboustranně vedenou, nehiearchickou diskuzi, který umožní propojit oba světy a zbourá bariéru mezi přednášejícím a posluchačstvem. Cílem besedy je bližší ohledání formátů mezigeneračního dialogu a jeho praktické využití. 

Jak nám Nerůst může pomoct z dnešních krizí?

Tadeáš Žďárský věří, že v době propletených krizí nám nestačí malé úpravy a reformy, ale potřebujeme širší systémovou změnu. I proto se už několik let akademicky i profesně věnuje nerůstu a toto téma přináší do českého prostředí. Pracuje pro organizaci NaZemi, spoluinicioval vznik české nerůstové pracovní skupiny, vede Nerůstovou akademii a o nerůstu přednáší, píše a také připravuje vzdělávací materiály. Často přemýšlí nad tím, jak efektivně narušovat status quo. Studuje environmentální studia na Masarykově univerzitě a během předchozího studia absolvoval studijní pobyty na University of Oslo v Norsku a Hampshire College v USA.

Na jeho přednášce se dozvíte, v čem spočívají principy nerůstu, proč má smysl se tímto tématem zabývat a jak nám nerůst může pomoci v boji (nejen) proti klimatické krizi.

Globalizace Indie a zkušenosti zahraniční reportérky

O proměnách Indie v éře globalizace a zkušenostech z práce zahraniční zpravodajky se můžete mnoho dozvědět na besedě s Pavlou Jazairiovou, která pracovala několik desítek let v redakci zahraničního vysílání Československého rozhlasu. Reportovala o dění na Blízkém a Dálném východě, v severní Africe, Indii, Mexiku či dalších zemí. Je také autorkou knihy Globalizace Indie.

Poválečné vnímání rasové perzekuce Romů a některé kontinuity do současnosti

Renata Berkyová je romistkou a výzkumnou pracovnicí Pražského fóra pro romské dějiny při Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Zabývá se válečnou a poválečnou historií Romů a Sintů týkající se vnímání holokaustu Romů ze strany různých aktérů, odškodňování obětí holokaustu, boje za veřejné uznání rasové genocidy, ale i zpochybňování válečné perzekuce Romů. Zajímá se taky o současné dění spojené s Romy a stereotypy, své komentáře publikuje na serveru Romea.cz, občasně na A2larmu. 

Na jejím semináři se dozvíte, jaký dopad měla válečná léta na české Romy a jakou odezvu mělo téma rasového pronásledování  Romů v české společnosti (konkrétně např. v politice) v posledních letech. V rámci diskuze se dostane též na současnou situaci Romů v ČR.

Česká politika ve střední a východní Evropě a vztahy s V4

Pavlína Janebová je v ředitelkou výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky. Odborně se zabývá českou zahraniční a evropskou politikou a vztahy mezi středoevropskými státy. V minulosti jsem byla např. editorkou publikace Agenda pro českou zahraniční politiku 2019 a koordinátorkou výzkumu Trendů visegrádských zahraničních politik. Zároveň v AMO koordinuje publikační činnost. V rámci doktorského studia na Masarykově univerzitě se zabývá tématem programatiky politických stran v ČR a Rakousku související s EU.

Ve svém semináři se zaměří na Českou zahraniční politiku ve střední a východní Evropě a také na vztahy uvnitř V4.

Jakub Koprda