Na začátku září schválil Bezpečnostní výbor Poslanecké sněmovny pozměňovací návrh zákona „Lex Ukrajina“, který by zakázal dvojí občanství pro Rusy a Rusky. Pokud by tedy chtěli získat české občanství, museli by se toho ruského zříct. Návrh pochází z pera poslance Martina Exnera za STAN (následně ho však podpořil i ministr vnitra Vít Rakušan), který nabyl dojmu, že jím zlepší bezpečnostní situaci Česka.
Návrh, který by možná na první pohled liberální voliče STANu uspokojil pro svůj apel na boj proti putinovskému Rusku, však po hlubším zamyšlení obsahuje prvky diskriminace (pro všechny ostatní národnosti dvojí občanství možné je) a může také silně zkomplikovat život právě těm Rusům a Ruskám, kteří se proti ruskému režimu vymezují.
Putinova válka?
Návrh STANu staví na principu kolektivní viny ruského obyvatelstva za válku na Ukrajině. Je pravdou, že činy ruských elit jsou podporovány velkou částí ruské veřejnosti. Ačkoliv je obtížné přesně interpretovat statistiky ohledně veřejné podpory ve státě, který je autoritářský a intenzivně využívá propagandu, mnoho nezávislých výzkumů potvrzuje mezi Rusy a Ruskami podporu Putina a naopak negativní naladění vůči evropským hodnotám a demokracii. Mnoho autorů tak argumentuje, že by měli být Rusové a Rusky kolektivně zodpovědní za válku na Ukrajině, protože v době nástupu Putina k moci byl ruský režim mnohem volnější, než je nyní. A právě jejich apatie uvolnila Putinovi cestu k jeho dnešní autoritářské, až totalitní podobě. Ve 21. století mají také lidé více možností posilovat svou odolnost vůči propagandě a hledat kritické zdroje informací než např. občanstvo nacistického Německa ve 30. a 40. letech 20. století, kdy neexistoval internet. Je však důležité myslet na to, že kritici Putinova režimu existují – a mnoho z nich odchází právě na Západ. Často s nadějí, že se budou moci jednou vrátit a pomoct budovat demokratické Rusko. Na to však potřebují své občanství.
Koho vlastně trestáme?
Je pravděpodobné, že návrh STANu by nejvíce poškodil právě zmiňované liberálně smýšlející Rusy a Rusky v Česku. Mnoho z nich se účastní proukrajinských demonstrací nebo se přímo podílí na podpoře Ukrajinců a Ukrajinek v Česku. To je však v Rusku trestné. Z hlediska obav o vlastní bezpečnost či o bezpečnost příbuzných tak pro ně může být nemožné se občanství vzdát, i kdyby chtěli – pro většinu z nich by to znamenalo cestu do Ruska, kde by je nejspíše čekala perzekuce či nucený odvod do armády. Ruského občanství se také podle tamního práva nemůže vzdát nikdo, kdo je již stíhaný. Pro některé je tato možnost tedy úplně nereálná.
Poslanci STAN argumentují, že ti Rusové, kteří se nechtějí nebo nemohou vzdát svého občanství, mohou přeci i nadále zůstat v Česku na trvalý pobyt, skrze který jsou naplňována prakticky všechna jejich práva kromě politických. Mnoho Rusů a Rusek však usiluje o české občanství proto, že jim propadají ruské doklady a z výše zmíněných důvodů se bojí jít na ruskou ambasádu nebo jet přímo do Ruska a nechat si je prodloužit. S neplatnými doklady však propadá také trvalý pobyt. Argument o trvalém pobytu má tak stále své mezery.
A co ona bezpečnost, kterou argumentují předkladatelé návrhu? Jak přesně tento návrh povede ke zlepšení bezpečnostní situace v Česku se jim nepodařilo vyjasnit. Bezpečnost všech žadatelů o občanství je již nyní zkoumána a rozřadit tyto žadatele předem do skupin „bezpeční” a „nebezpeční” je tak poněkud zbytečné – a hlavně diskriminační. Takovéto škatulkování je v právním státu natolik
bezprecedentní, že si návrhu kromě ombudsmana všimla už i Evropská unie. Navíc, návrh ohledně občanství nijak nepředejde působení ruských agentů v ČR.
Ve výsledku tak z návrhu nebude profitovat ani národní bezpečnost, ani STAN a už vůbec ne Rusky a Rusové, kteří s tamním režimem nechtějí mít nic společného, nýbrž Putin. Ten doma návrh jednoduše využije k propagandě „Evropané nesnášejí Rusy” a posílí tím antievropský sentiment. Teď už nezbývá než doufat, že si toto uvědomí zbytek poslanců a návrh na plénu Sněmovny neprojde.
Barbora Trčková
zástupkyně generální ředitelky ILO v modelu OSN
barbora.trckova@amo.cz
více informací ▼
Barča studuje politologii a žurnalistiku na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Pochází z valašského venkova, a i když si nyní život ve městě užívá, ráda se vrací do přírody a pomalejšího života. Kromě summitu pro AMO i pracuje a ve zbylém čase se vzdělává o feminismu, chodí na kafíčka s kamarády a objevuje svět hudby – užije si techníčko, Taylor Swift i operu.
