Toho, že kreslené či animované klasiky od Disneyho dostávají v posledních letech nový live-action kabát, si všiml asi každý. Co chvíli v programech kin vidíme nový remake, který do promítacích sálů vábí nespočet fanoušků dychtících vidět hranou verzi své oblíbené disneyovky – věřte, nevěřte, ale přetáčet pohádky se opravdu vyplatí.

Sází se v nich na jistotu – silný příběh a oblíbené postavy už jednou zafungovaly, a tak zafungují znovu i bez větší námahy. Krom hereckých výkonů a propracovanějších vizuálních efektů by se mohlo zdát, že jsou to jen kopie starších verzí bez špetky originality, ale opak je pravdou. V každém takovém snímku nás něco překvapí – a nemilá překvapení jsou přeci také překvapení. 

Ukázkovým příkladem takového počinu je film Mulan oživující pohádku Legenda o Mulan z 90. let. Ten diváky překvapil hned několikrát a místo nadšených recenzí přinesl spíše rozbití představ o společnosti Disney.

Hlavní problém nevězí ve kvalitách filmu, i když z tohoto pohledu by se Mulan dalo též lecco vytknout. Filmaři ale udělali veliký přešlap, když poslušně postupovali podle požadavků čínských úřadů.  Obětí čínského „diktátu” se stal například drak Mushu – stěžejní postava původního příběhu Legendy o Mulan – který se za celých 116 minut ve snímku neobjeví, protože působí směšně a ponižuje čínskou společnost. V nové verzi je nahrazen majestátním fénixem. Takovýchto zásahů pro uspokojení čínského obecenstva bylo provedeno několik. Konečnou verzi Mulan dokonce musely schválit čínské úřady, kreslená Legenda o Mulan totiž obsahovala spoustu kulturních a historických nepřesností.

Nedobré světlo na snímek vrhá svými silně pročínskými postoji i samotná představitelka Mulan Liu Yifei, která se postavila na stranu honkongské vlády a odsoudila demokratické protesty v Hongkongu. Tím podnítila demonstrace hlásající bojkot filmu Mulan, výraznou tváří #BoycottMulan je například aktivista Joshua Wong.

Co ale opravdu zvedá ze sedaček i klidné povahy, se skrývá v titulcích. Společnost Disney v nich na stříbrném plátně děkuje několika čínským vládním orgánům, například bezpečnostní agentuře ve městě Turfan v Ujgurské autonomní oblasti Sin-t’iang. Daná oblast není zajímavá pouze tím, že na jejím území natáčel filmový štáb Disney, ale především perzekucí etnické menšiny ujgurských muslimů.

Výše zmíněná agentura má dle Amnesty International vedoucí úlohu v řízení koncentračních táborů, kde jsou vězněny miliony Ujgurů. Ti přežívají v nelidských podmínkách, jsou mučeni, znásilňováni a vražděni. Čínští pohlaváři o převýchovných koncentračních táborech hovoří jako o „internátních školách”. Pokud vám spíše než internátní školy tyto kempy připomínají koncentrační tábory z dob nacismu a mozek vám evokuje slovo „genocida”, nejste daleko od pravdy. V oblasti Sin-ťiang se běžně  stává, že lidé znenadání beze stopy zmizí. Na místě dochází i k nucené sterilizaci žen. Podle analýz Adriana Zenze se mezi lety 2015-2018 trend růstu populace v této oblasti snížil o 84 %. Úvahy o genocidě jsou tedy na místě.

A proč se společnost Disney rozhodla přesunout natáčení několika scén z Nového Zélandu právě do oblasti Sin-t’iang? Proč se snížila před velkou Čínou a naservíroval jí přesně to, oč žádala? Odpověď je až trapně jednoduchá a stereotypní – za vším hledej peníze.  

V roce 1997 společnost natočila film Kundun sledující osud 14. Dalajlámy a kritizující čínský teror. Zmíněný snímek pobouřil čínskou společnost a její úřady přistoupily na účinnou strategii postupného zakazování filmů z produkce Disney. A jelikož je čínský trh jedním z nejdůležitějších trhů i pro filmový průmysl, musel Disney hledat cesty vedoucí k usmíření s tamním režimem. Lidská práva a boj za demokracii v tomto případě hrají druhé housle, ne-li violy.

Disney kritiku odmítá a argumentuje tím, že se natáčelo ve dvaceti různých lokalitách Číny, tedy nejen v Ujgurské autonomní oblasti, a pro natáčení jim muselo být od vládních orgánů uděleno povolení. Následné vyjádření díků v titulcích je tedy samozřejmostí.

Mělo by obecenstvo vzít Mulan a společnost Disney na milost, odpustit jim tento etický přešlap a i nadále korporaci znevažující lidská práva finančně dotovat? Co když se ale podobné scénáře budou opakovat a čínský vliv proroste ještě hlouběji do filmového průmyslu? A co když se tak už stalo? Případ Mulan totiž zdaleka není ojedinělou kontroverzí spojenou s protěžováním čínských vizí do Hollywoodské produkce.

I přese všechna negativa a kontorverze, která film o dívce bojující v převleku za muže provází, však Mulan nemůžeme odepřít jeden zásadní přínos – film jednoznačně  dokázal, že továrna na sny a fantastické příběhy Disney je především stále jenom továrnou.

Foto: Disney

 

Michaela Staňková

Michaela Staňková

místopředsedkyně UNEP v modelu OSN

michaela.stankova@amo.cz

více informací ▼

Míša je kudrnatá a stále náctiletá. Vybrala si vysokoškolské studium práv, ale pořád neví, jestli neměla sáhnout po religionistice. Ráda chodí na procházky po lese, hodně čte, zpívá ve sboru a potrpí si na kvalitní hudbu. Ve volném čase se snaží i sportovat a dodržovat zdravou životosprávu. O víkendu však svou snahu o zdravý životní styl spláchne sklenkou piva.

Poslechněte si tento díl:

SLEDUJTE NÁS!

Redakce

A jaké jsou vaše zážitky? O čem byste si chtěli přečíst v příštím čísle? Napište nám!