Prezident USA Joe Biden se rozhodl dodržet dohodu vyjednanou mezi USA a Talibanem jeho předchůdcem Donaldem Trumpem a USA tedy stahují veškeré své vojáky z Afghánistánu do 1. května 2021. Tento krok mimo jiné znamená i nutnost přehodnocení vojenské přítomnosti dalších 37 spojeneckých států mající své vojáky v Afghánistánu včetně mnoha států NATO. Na stažení spojeneckých vojáků z Afghánistánu již reagovala Čína, která nabídla Talibánu pomoc s výstavbou energetické i jiné fyzické infrastruktury, výměnou za mír a závazek Talibánu nepodnikat žádné akce proti Číně. Díky strategické poloze Afghánistánu by také Čína mohla zlepšit svůj přístup ke Střednímu a Blízkému východu a ropnému bohatství v oblasti.
Background :
Válka v Afghánistánu trvá od 9. listopadu roku 2001, kdy USA podnikly letecké údery na pozice Talibanu, který vládl v Afghánistánu od roku 1996 do roku 2001 poté, co svrhnul tamní režim. Taliban byl přímo zodpovědný za udržování prostředí vhodného pro výcvik teroristů a Afghánistán tak sloužil jako teroristická základna např. pro al-Kajdu (jak zmiňovaly i rezoluce OSN z roku 1998). Ozbrojený konflikt v Afghánistánu je součástí války proti terorismu, kterou USA vyhlásily jako odplatu za teroristické útoky spáchané 11. září 2001 na Světové obchodní centrum a Pentagon.
Válka v Afghánistánu byla předmětem několika rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Mezi nejvýznamnější patří rezoluce 1386, která schválila vytvoření mise ISAF (International Security Assistance Force). Ta měla za úkol pomoc se zajištěním bezpečnosti v Afghánistánu a později vybudováním policejních a armádních složek, aby mohlo dojít k postupnému stažení spojeneckých vojáků z Afghánistánu a bezpečnost tak mohla být zajišťována samotnou afghánskou vládou. Výcvik policistů a vojáků je dodnes hlavní náplní spojeneckého nasazení v Afghánistánu.
Po odstavení Talibanu od moci v roce 2001 se v Afghánistánu konaly už několikrát méně či více demokratické volby, které měly zajistit přechod k demokracii a stabilitě v regionu. I díky zahraniční pomoci se zlepšila situace žen a dívek co do přístupu ke vzdělání či zaměstnání a ženy jsou dnes v Afghánistánu součástí vládních struktur, což je něco, co by bylo za vlády Talibanu zcela nemyslitelné.
Vojenská přítomnost USA značně vzrostla za vlády Baracka Obamy, který se zasadil o aktivnější účast amerických vojáků v protipovstaleckých operacích na jihu a jihovýchodě země, po poklesu po ukončení hlavních bojů proti Talibanu v roce 2003. Dalším záměrem byla podpora stability v Pákistánu, aby ani ten nemohl sloužit jako základna pro teroristické organizace. Po eliminaci Usámy bin Ládina v Pákistánu se USA postupně začínají opět stahovat z Afghánistánu a k úplnému stažení má podle plánu dojít už roku 2014. To bylo motivováno hlavně klesající podporou amerického voličstva a rostoucími náklady, které USA na válku v Afghánistánu vydávaly. V roce 2013 přešla po 12 letech plná kontrola nad územím Afghánistánu pod afghánskou vládu. Současně vznikaly snahy o mírová jednání mezi USA a Talibanem v Kataru.
Od roku 2014 je v Afghánistánu přítomno zhruba 10 tis. amerických vojáků (oproti až 100 tis. v roce 2011) a jejich mise je omezená hlavně na výcvik afghánských ozbrojených složek a pomoc s bojem proti zbytkům al-Kajdy. V roce 2015 došlo také ke změně z mise ISAF na misi Resolute Support, kterou vede NATO a je postavena na smlouvě a souhlasu afghánského parlamentu a tato mise byla také jednohlasně schválena v Radou bezpečnosti OSN v rezoluci č. 2189. Mise Resolute Support poskytuje výcvik a podporu afghánským ozbrojeným složkám. V současné době v misi participuje 36 států s největším zastoupením USA (2500 vojáků), SRN (1300 vojáků), Itálie a Gruzie (oba pře 850 vojáků).
Zásadní posun nast roku 2017, kdy nově zvolený prezident Trump nařídil bombardování ISIS v Afghánistánu (pomocí nejsilnějších nenukleárních bomb). V průběhu roku se Trump nechal slyšet, že válka v Afghánistánu se ocitla v patu.
Hlavní snaha o vyjednání příměří pokračovala v roce 2019, avšak agresivní operace Talibánu vůči spojeneckým vojákům vedly k přerušení mírových jednání Trumpovy administrativy. K obnovení vyjednávání došlo roku 2020 a 29. února byla podepsaná smlouva mezi USA a Talibanem o stažení zbylých amerických a spojeneckých vojáků – pokud Taliban by zajistil, že na jeho území nebudou žádné teroristické buňky či jednotlivci podnikat akce ohrožující bezpečnost USA či jejich spojenců a pokud by došlo k vyjednávání mezi afghánskou vládou a Talibanem. Výsledek těchto jednání je prozatím málo uspokojivý. Taliban chce přistoupit na klid zbraní pouze pod podmínkou návratu islámského systému vlády práva, což je zase nepřijatelné pro afghánskou vládu. Trumpova administrativa oznámila, že dojde k dalšímu stažení vojáků z Afghánistánu v lednu 2021, den před inaugurací Joa Bidena, což dodržela.
Mnozí experti se domnívají, že Taliban nemá v úmyslu dodržet svou část dohody, čemuž odpovídají i pokračující útoky Talibanu na afghánské bezpečnostní složky a civilisty. Spekuluje se, že nově vytvořeného vakua by mohly využít radikální militantní skupiny a z Afghánistánu by se tak mohl znovu stát výcvikový tábor globálního terorismu. Nedá se vyloučit, že Taliban a afghánská vláda nedojdou k žádné dohodě ohledně uspořádání Afghánistánu, což může vést k další občanské válce.
V současné době se dá očekávat růst vlivu Číny v oblasti i kvůli projektům pro její propojení se střední Asií a možná i Evropou. Důležitou roli budou hrát i Írán, který podporoval tzv. Severní koalici (hlavní sílu, která pomohla porazit Taliban), a Pákistán, kvůli jeho spojenectví s ČLR a kvůli Talibanu, který může i více začít operovat na pákistánském území.
Foto: Photo courtesy ISAF, Public domain, via Wikimedia Commons
