COREPER
Název je akronymem z francouzského „Comité des représentants permanents,“ v překladu tedy Výbor stálých zástupců. Jeho hlavním úkolem je připravovat agendu pro budoucí jednání Rady EU.
Struktura COREPERu
Výbor stálých zástupců se rozlišuje na dvě skupiny, odlišených především agendou, kterou projednává a osobami, které jeho zasedání ztělesňují.
COREPER I je tvořen zástupci stálých zástupců členských států (vyslanci), setkání probíhají nejčastěji ve středy a pátky a týkají se především politik zaměstnanosti, sociální politiky, zdraví a spotřebitelských záležitostí; veřejné soutěže (vnitřní trh, průmysl a vývoj); dopravy, telekomunikace a energií; zemědělství a rybolovu; životního prostředí; vzdělávání, mláděže a kultury.
COREPER II je tvořen stálými zástupci členských států (velvyslanci) osobně, setkání probíhají především ve středu a čtvrtek a týkají se politicky ožehavějších témat, tedy všeobecných záležitostí a vnějších vztahů; ekonomických a finančních záležitostí; justičních a domácích záležitostí a v neposlední řadě je to všeobecná zodpovědnost za přípravu setkání Rady.
Činnost COREPERu
Část agendy, kterou se zabývá COREPER pochází z pracovních skupin Rady, kterých je na 160. Každá pracovní skupina má své odborné zaměření a skládá se většinou z pracovníků národních ministerstev příslušného oboru. COREPER nemá ve zvyku zasahovat do jednání pracovní skupiny a agenda je mu předávána až ve chvíli, kdy je pracovní skupinou vyřešena. Výjimku tvoří pouze situace, kdy jednání v pracovní skupině ustane na mrtvém bodě a není možné postoupit bez zásahu COREPERu.
Zbytek agendy je tvořen záležitostmi, které jsou příliš politické pro pracovní skupiny, ovšem stále příliš technické pro Radu. V konečném důsledku ovšem musí všechny návrhy projít nejprve skrze COREPER, aby mohly být zařazeny na pořad jednání Rady.
Připrava setkání COREPERu
Samotnému zasedání COREPERu předchází určitý přípravný proces, který v těchto prvopočátcích sestává ze dvou činností. První je činorodá komunikace stálých zastoupení se svými národními ústřednami, druhou pak koordinace mezi s sebou navzájem na Bruselském kolbišti. V druhé ze dvou činností zastávají významnou roli pracovní skupiny Rady Antici a Mertens. Obě jsou pojmenovány po svém prvním předsedovi a skládají se z diplomatů jednotlivých stálých zastoupení. Jejich hlavním úkole je den před setkáním COREPERu projít všechny body jednání a řeší případné problémy technického či organizačního charakteru. Ještě je potřeba zmínit, že skupina Antici působí u COREPERu II, zatímco skupina Mertens u COREPERu I.
Týden před zasedáním COREPERu jeho předseda, prostřednictvím Generálního sekretariátu Rady, stanoví a odešle ostatním delegacím předběžný program jednání. Tento program se opět dělí na otázky, kde již shody bylo daženo a netřeba je dále projednávat a otázky, které si naopak vyžadují pozornost COREPERu. Den či dva dny před zasedáním COREPERu se koná přípravná schůzka za účasti předsedy COREPERu a odpovědných pracovníků Generálního sekretariátu Rady.
Setkání COREPERu
Samotného jednání se účastní kromě stálých zástupců, resp. jejich podřízených také členové pracovních skupin Antici a Mertens, příslušný generální ředitel za Evropskou komisi, zástupce generálního tajemníka za Generální sekretariát Rady a příslušní diplomaté.
Diskuze při jednání bývají méně formální než v Radě, ovšem na rozdíl od ní nemůže její jednání vyvrcholit závazným rozhodnutím. COREPER má ovšem pravomoc vytvářet a rušit pracovní skupiny Rady, které řídí.
Výsledky jednání COREPERem se dají shrnou do čtyř kategorií:
1) shoda v projednávané otázce, která je poté zařazena na pořad jednání Rady jako bod A (bez diskuze) - pouze k formálnímu odsouhlasení
2) podstatné rozdíly v pohledu na některé aspekty projednávané otázky, která je poté zařazena jako bod B k substantivní debatě či rozhodnutí Rady
3) konstatování, že některá otázka vyžaduje další přezkoumání COREPERem, než bude postoupena Radě
4) žádost COREPERu, aby příslušná pracovní skupina Rady podrobněji přezkoumala určité složité aspekty otázky, které se objevily později nebo nebyly v COREPERu dostatečně probrány
Už při projednávání otázek v COREPERu se rozvažuje i možné rozložení konsenzu v Radě. Předpokládá se, že ze sedmdesáti až osmdesáti procent jsou rozhodnutí Rady již předpřipravena na úrovni COREPERu, dalších výborů či pracovních skupin. Naproti tomu některé citlivé otázky, u kterých ani Rada po své diskusi nenalezne shodu, jsou COREPERu vraceny k dalšímu jednání a dopracování, resp. k Evropské radě.
Jednání COREPERu jsou poměrně zdlouhavá a mohou tvat i několik dní. Jazykové převody jsou prováděny mezi třemi jazyky, angličtinou, francouzštinou a němčinou.
Po zasedáních COREPERu vypracovává Generální sekretariát Rady shrnující zprávy o výsledcích jednání s cílem usnadnit následující schůzky COREPERu.
Pokud vás zajímá, co všechno má naše stálé zastoupení na starost:
Anebo jestli vás zajímají informace o velvyslancích ostatních členských států:
Jeden ze zdrojových odkazů
